Sluchová hyposenzitivita

Drazí čtenáři, vítejte u dalšího článku zaměřeného na poruchy zpracování smyslových vjemů. Dnes se společně podíváme na sluchovou hyposenzitivitu, tedy poruchu způsobující, že jsem méně citlivý na zvukové stimuly. Naše uši jako takové jsou přitom v pořádku. Celý problém tví jen a pouze v mozku, stejně tak jako u všech ostatních poruch z naší skupiny.

Podívejme se na příznaky této odchylky, abychom celé věci lépe porozuměli.

Pokud jsme sluchově hyposenzitivní, jsme zkrátka a dobře nedostatečně citlivý vůči zvukovým vjemům. To se potom projevuje mnoha způsoby. Svět kolem nás se nám jeví jako příliš tichý a nevýrazný. Zkrátka nám neposkytuje tolik smyslové stimulace, kolik bychom potřebovali. Proto rádi posloucháme hlasitou hudbu nebo si užíváme nahlas puštěnou televizi. Často také pracujeme velmi hlučně a mluvíme hlasitě, obzvláště pak jako děti. Můžeme také všemožnými způsoby vydávat různé příjemné zvuky, které alespoň částečně uspokojují naše smysly. Protože jsme se narodili do pro nás příliš tichého světa, často nezachytíme, co ostatní říkají, nebo nereagujeme na určité zvuky. Potom často žádáme, aby to, o čem se mluvilo, bylo zopakováno. Někdy se nám stane, že nezareagujeme na své jméno nebo zareagujeme opožděně. Máme taktéž problém zapamatovat si a porozumět tomu, co bylo řečeno. Často nám proto zabere delší čas, než odpovíme na otázku. Též nám činí problémy určit, z kterého směru námi zaslechnutý zvuk vychází. Pro tuto poruchu je velmi typické, že jsme jako malé děti nežvatlali, nejde však o podmínku pro diagnózu.

Všechny tyto symptomy naznačují, že trpíme sluchovou hyposezitivitou. Mnohdy pro nás může být velmi nepříjemné žít v tomto zdánlivě tak tichém světě. Co dělat, abychom zredukovali naše problémy? Vždy vyhledávejme zvuky, které jsou nám příjemné. Také můžeme poslouchat hlasitou hudbu ve sluchátcích a užít si ji tak, aniž bychom rušili ostatní lidi. Máme též možnost pustit si do sluchátek televizi a poslouchat ji v pro nás příjemné hlasitosti.

Sama jsem nikdy nezažila sluchovou hyposenzitivitu. Naopak, jsem vůči zvuku hypersenzitivní. Plně však chápu, jak může být nepříjemné žít ve světě, který nenaplňuje naše smyslové potřeby. Nestyďte se poslouchat hlasitou hudbu nebo užívat dalších kompenzačních strategií, kde jen je to možné.

Myslíte si, že trpíte právě touto odchylkou? Jaké jsou vaše příznaky? Chtěli byste s námi sdílet váš příběh nebo položit otázku? Neváhejte a napište nám do komentářů. Jsme tu pro vás!