Barva uvnitř

Již několik měsíců nás provázejí zprávy o spalničkách a jejich zvyšujících se počtech. Jen od  začátku letošního roku v ČR přibylo 424 případů , což více než dvojnásobně převyšuje 207 případů zaznamenaných v roce 2018. V současném trendu pak nejsem zdaleka sami. Nárůst v počtu lidí nemocných spalničkami pozoruje celá Evropa i celý svět.  Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)  hlásí v období od 1. března 2018 do 28. února 2019 celkem  11 967 nakažených  a za rok 2018  35 mrtvých . S většími či menšími ohnisky se potýkají prakticky všechny evropské země, největší z ohnisek jsou však patrny v zemích s nejnižší proočkovaností, jako je  Francie, Itálie, Německo, Řecko  či  Rumunsko . Tentýž problém řeší i  Spojené státy americké , kde za první 4 měsíce roku 2019 překonali se  704 případy  rekord z roku 2014 a potýkají se tak s nejvyšším počtem případů onemocnění od roku 2000, kdy byly spalničky v USA prohlášeny za eliminované. Světová zdravotnická organizace (W

Autismus je jednou z nejrozmanitějších a nejkomplexnějších neurodiverzit vůbec. Prostupuje každou částí naší osobnosti, ovlivňuje naše smyslové vnímání, způsob myšlení, pohybu, interakci s lidmi, komunikaci i to, jak se díváme na svět. Odlišnosti ve zpracování vnějších i vnitřních podnětů a impulzů pak mohou vést až k takzvanému „autistickému meltdownu.“ Co je to meltdown? Slovo meltdown je přesnějším označením toho, co mnozí nazývají záchvatem, autistickou krizí nebo zhroucením. Ve své podstatě se jedná o formu autonomní  reakce na extrémní přehlcení , která je doprovázená  částečnou nebo úplnou ztrátou kontroly  nad svým chováním. Z pohledu biologického bychom na něj mohli velmi zjednodušeně pohlížet jako na příval stresových hormonů v čele s adrenalinem, noradrenalinem a kortizolem, srovnatelný s vnitřními procesy, které nastávají při reakci útok-útěk. Jeho trvání je velmi individuální, může se pohybovat v rozmezí několika minut, hodin, výjimečně i dnů. Vnejší projevy mel

Slovo autismus v sobě nese pro mnohé negativní podtext. Když ho pak slyšíme, vybaví se nám jakási porucha, nemoc, možná i utrpení, malé křičící dítě, které bije hlavou o zeď … Podíváme-li se do diagnostických kritérií pro poruchy autistického spektra, narazíme na slova jako abnormální, narušení, nedostatek, deficit … a ty nás v naší představě nejspíš utvrdí. Celý internet je plný odkazů na terapie, které si kladou za cíl naučit malé autisty, jak se chovat jinak, adekvátně v dané situaci, jak správně komunikovat, jak se správně projevovat, hýbat, jak si správně hrát. Na stránkách PasPointu , jedné z největších neziskových organizací v ČR, která se poruchami autistického spektra zabývá, se v sekci O autismu → Základní charakteristika, píše následující: „Porucha autistického spektra (PAS) je celoživotní neurovývojové postižení. Lidé s touto diagnózou nereagují vždy přiměřeně na běžné životní situace, protože nerozumí správně tomu, co vidí, slyší a prožívají.“ V podobném du

F84 - Pervazivní vývojové poruchy Skupina porucha charakterizovaných kvalitativními abnormalitami v reciproké sociální interakci a na poli komunikace, stejně tak jako restriktivním, repetetivní a stereotypním repertoárem činností a zájmů. Tyto kvalitativní abnormality jsou pervazivní rysem ve fungování jednice za každé situace. F84.0 - Dětský autismus A.    Abnormální nebo narušený vývoj je zřejmý před dosažením 3. roku věku alespoň v jedné z následujících oblastí: 1)      Receptivní nebo expresivní řeč tak, jak se používá při sociální komunikaci 2)      Vývoj selektivních sociálních vazeb nebo reciproké sociální interakce 3)      Funkční nebo symbolické hra B.     Dohromady musí být přítomno alespoň 6 příznaků z (1), (2) a (3), přičemž alespoň dva jsou z (1) a alespoň jeden z obou (2) a (3): 1)      Kvalitativní abnormality v reciproké sociální interakci se projevují alespoň ve dvou z následujících oblastí: (a)               Selhání v adekvátním užití očního