Barva uvnitř

Již několik měsíců nás provázejí zprávy o spalničkách a jejich zvyšujících se počtech. Jen od  začátku letošního roku v ČR přibylo 424 případů , což více než dvojnásobně převyšuje 207 případů zaznamenaných v roce 2018. V současném trendu pak nejsem zdaleka sami. Nárůst v počtu lidí nemocných spalničkami pozoruje celá Evropa i celý svět.  Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)  hlásí v období od 1. března 2018 do 28. února 2019 celkem  11 967 nakažených  a za rok 2018  35 mrtvých . S většími či menšími ohnisky se potýkají prakticky všechny evropské země, největší z ohnisek jsou však patrny v zemích s nejnižší proočkovaností, jako je  Francie, Itálie, Německo, Řecko  či  Rumunsko . Tentýž problém řeší i  Spojené státy americké , kde za první 4 měsíce roku 2019 překonali se  704 případy  rekord z roku 2014 a potýkají se tak s nejvyšším počtem případů onemocnění od roku 2000, kdy byly spalničky v USA prohlášeny za eliminované. Světová zdravotnická organizace (W

Autismus je jednou z nejrozmanitějších a nejkomplexnějších neurodiverzit vůbec. Prostupuje každou částí naší osobnosti, ovlivňuje naše smyslové vnímání, způsob myšlení, pohybu, interakci s lidmi, komunikaci i to, jak se díváme na svět. Odlišnosti ve zpracování vnějších i vnitřních podnětů a impulzů pak mohou vést až k takzvanému „autistickému meltdownu.“ Co je to meltdown? Slovo meltdown je přesnějším označením toho, co mnozí nazývají záchvatem, autistickou krizí nebo zhroucením. Ve své podstatě se jedná o formu autonomní  reakce na extrémní přehlcení , která je doprovázená  částečnou nebo úplnou ztrátou kontroly  nad svým chováním. Z pohledu biologického bychom na něj mohli velmi zjednodušeně pohlížet jako na příval stresových hormonů v čele s adrenalinem, noradrenalinem a kortizolem, srovnatelný s vnitřními procesy, které nastávají při reakci útok-útěk. Jeho trvání je velmi individuální, může se pohybovat v rozmezí několika minut, hodin, výjimečně i dnů. Vnejší projevy mel

Slovo autismus v sobě nese pro mnohé negativní podtext. Když ho pak slyšíme, vybaví se nám jakási porucha, nemoc, možná i utrpení, malé křičící dítě, které bije hlavou o zeď … Podíváme-li se do diagnostických kritérií pro poruchy autistického spektra, narazíme na slova jako abnormální, narušení, nedostatek, deficit … a ty nás v naší představě nejspíš utvrdí. Celý internet je plný odkazů na terapie, které si kladou za cíl naučit malé autisty, jak se chovat jinak, adekvátně v dané situaci, jak správně komunikovat, jak se správně projevovat, hýbat, jak si správně hrát. Na stránkách PasPointu , jedné z největších neziskových organizací v ČR, která se poruchami autistického spektra zabývá, se v sekci O autismu → Základní charakteristika, píše následující: „Porucha autistického spektra (PAS) je celoživotní neurovývojové postižení. Lidé s touto diagnózou nereagují vždy přiměřeně na běžné životní situace, protože nerozumí správně tomu, co vidí, slyší a prožívají.“ V podobném du