Meltdown

Autismus je jednou z nejrozmanitějších a nejkomplexnějších neurodiverzit vůbec. Prostupuje každou částí naší osobnosti, ovlivňuje naše smyslové vnímání, způsob myšlení, pohybu, interakci s lidmi, komunikaci i to, jak se díváme na svět. Odlišnosti ve zpracování vnějších i vnitřních podnětů a impulzů pak mohou vést až k takzvanému „autistickému meltdownu.“

Co je to meltdown?

Slovo meltdown je přesnějším označením toho, co mnozí nazývají záchvatem, autistickou krizí nebo zhroucením. Ve své podstatě se jedná o formu autonomní reakce na extrémní přehlcení, která je doprovázená částečnou nebo úplnou ztrátou kontroly nad svým chováním. Z pohledu biologického bychom na něj mohli velmi zjednodušeně pohlížet jako na příval stresových hormonů v čele s adrenalinem, noradrenalinem a kortizolem, srovnatelný s vnitřními procesy, které nastávají při reakci útok-útěk. Jeho trvání je velmi individuální, může se pohybovat v rozmezí několika minut, hodin, výjimečně i dnů.

Vnejší projevy meltdownu

Na venek se meltdown manifestuje mnoha rozličnými způsoby. Ty se přitom liší člověk od člověka. Mezi nejběžnější z nich patří:

1.) Křik - Někdy se jedná o prostý křik, jindy o slova, části slov nebo celé věty. Často přitom záleží na míře, do jaké daný člověk mluvenou řeč ovládá, zda je neverbální, používá jen pár slov nebo mluví prakticky plynule. U jiných může dojít ke ztrátě schopnosti křičet, ba co víc, vydávat jakýkoli zvuk. Neúspěšné pokusy o křik pak někdy vyzní jako pískání či sípot.

2.) Pláč - Pláč může být tichý nebo hlasitý, hysterický, spojený s křikem. Často bývá velmi intenzivní a neutišitelný.

3.) Autonomní fyzické projevy -  Meltdown je spojen s obrovským přívalem emocí a vlnou adrenalinu, která se v těle často projeví jako:
  • třes 
  • zvýšená tepová frekvence
  • hyperventilace (= zrychlená frekvence dechu)
  • svalové napětí
  • tlaková bolest hlavy
4.) Dočasná ztráta řečových schopností - Meltdown má často po dobu svého trvání vliv na řečové schopnosti. Není nikterak výjimečné, že autisté, kteří za normálních okolností dovedou verbálně komunikovat téměř bez problémů a větší námahy, během meltdownu schopnost mluvit dočasně ztrácejí. Jiní ztrácí schopnost uspořádat slova do vět nebo utřídit hlásky do podoby existujících slov. Člověk, který běžně komunikuje v dlouhých souvětích, tak může najednou křičet izolovaná slova, zdánlivě náhodná uskupení hlásek, začínat věty, které nikdy nedokončí a netypicky prohazovat pořadí slov.

5.) Dočasná ztráta kontroly nad pohyby - Během meltdownu ztrácejí někteří lidé schopnost kontrolovat svoje pohyby. Můžou pak například vyběhnout z místnosti, utéci pryč, vrážet do věcí nebo házet předměty. U jiných schopnost pohybu téměř mizí a jejich pokusy o něj se pak na venek jeví jako záškuby či křeč.

6.) Výrazný stimming - Stimming je přirozeným, běžným a velmi účinným kompenzačním mechanismem lidí na spektru. Uklidňuje, pomáhá se soustředěním, přemýšlením a regulací emocí. Při meltdownu bývá často výraznější a jen stěží ovladatelný vůlí. Stimem může být například kývání tělem, mávání rukama, točení vlasy, chození po špičkách, kmitání nohou, různorodé pohyby prsty, vydávání určitých zvuků nebo opakování vět, slov či frází. Někdy se ze stimmingu stává zároveň sebepoškozování. Jako příklad sebepoškozujících stimů lze uvést: kousání, škrábání, bití se do určitých částí těla či údery hlavou do zdi.

7.) Verbální a/nebo fyzická agresivita - Při meltdownu člověka zaplaví nesmírné množství negativních emocí. Ty se mohou manifestovat v podobě agrese vůči sobě nebo okolí. Verbální agrese obvykle zahrnuje nadávky a slovní útoky cílené na lidi kolem, na svět nebo k sobě samému. Fyzická agresivita se pak obvykle projevuje jako sebepoškozování, rozbíjení věcí, kopání, házení či bití do věcí nebo fyzické útoky vůči jiným lidem.

Pocity člověka běhěm meltdownu

Každý z nás prožívá meltdown jiným způsobem. Všichni se však veskrze shodnou na tom, že je to hrozný pocit, tak hrozný, že si člověk nepřeje nic jiného, než aby byl pryč, nějak se ho zbavit, nějak z něj utéci. Je to, jakoby se na vás naráz vylila kvanta negativních emocí. Někdy převládá vztek, jindy úzkost či pocit zoufalství. A všechno je najednou mnohem těžší. Je těžké ovládat své pohyby, svá slova, svůj hlas a svoje činy. V hlavě jako bychom měli černo, myšlenky se stahují to pozadí, kontrola slábne a emoce společně s přívalem adrenalinu v podstatě přejímají vládu, dokud meltdown neskončí. Křik, pláč, házení věcmi, to všechno jsou jen automatické mechanismy, jak tornádo vířících emocí zmírnit. 

Děje se to jakoby samo, nezávisle na tom, co bychom si přáli. Mnohdy sledujeme sami sebe, jak říkáme věci, které bychom jinak nikdy neřekli a děláme věci, ke kterým bychom se jinak nikdy neuchylovali. A nedovedeme to jakkoli zastavit. Jenom čekáme, až přijde konec. Někteří si nic z toho, co během meltdownu říkali a dělali, nepamatují; vybavit si dovedou jen hrozný pocit, který meltdown doprovázel.


Příčiny vedoucí k meltdownu

Meltdown vždy pramení z přehlcení a nikdy nemá jedinou příčinu. Vzniká v důsledku hromadící se zátěže, která se stupňuje a kupí, až dosáhne určitého bodu, kdy ji již mozek nedovede zpracovat a zvládat. Jako analogii si představme sklenici, do které postupně přiléváme vodu. V jeden okamžik již nebude schopna více vody pojmout a přeteče. V ten moment se spouští meltdown.

Přehlcení, které může k meltdownu vést, lze rozdělit do 3 typů
  • smyslové/senzorické přehlcení
  • přehlcení emocemi 
  • přehlcení myšlenkami
Smyslové přehlcení pramení ze senzorických podnětů, které mozek obtížně zpracovává. Většina autistů má takzvanou poruchu zpracování smyslových vjemů (SPD). Svět je pro mnohé z nás zkrátka nadmíru hlasitý, barevný, příliš intenzivní. Pro jiné autisty je zase moc tichý, málo zářivý, nevýrazný a jednolitý. Pokud nás smyslové vjemy přílišně zaplaví, nebo pokud se nám nedostávají v takovém množství, v jakém bychom potřebovali, je to jako by přetekla sklenice. 

Stejně tak nás mohou zahltit i vlastní emoce a myšlenky. Stress, strach, vztek, obsesivní ruminace, frustrace z nemožnosti komunikace, úzkost způsobená změnou rutiny či řádu... Nemusí se přitom jednat jen o emoce negativní. I přílišná radost, nadšení či vlna empatie může představovat nadměrně velkou zátěž, která nakonec vyústí v meltdown. 

Koho se meltdown týká?

O meltdownu se nejčastěji mluví v souvislosti s autismem. Není se čemu divit. Většina autistů ho zažije alespoň párkrát za život, někteří 3krát do měsíce, někteří 2krát za týden, někteří i několikrát denně. Pro mnohé z nás se stal nepříjemnou, avšak běžnou součástí života. V principu však může postihnout úplně každého. Rozdíl je pouze v množství zátěže, která je nutná k tomu, aby meltdown vzniknul.

Představme si neurotypika zavřeného v místnosti, kde září jasná, do očí bodající bílá světla, kde ze čtyř rádií křičí hlasitá hudba, navíc pak z každého jiná a kde se line pronikavý zápach spáleniny. Po určité době, pro někoho to bude pár hodin, pro někoho pár dnů, vzroste u dotyčného přehlcení tak, že meltdown nakonec dostane. Spousta ne-autistů ho dokonce opravdu zažilo, když se stalo něco, s čím se nedokázali vyrovnat. Smrt blízkého člověka, přihlížení dopravní nehodě… U autisty, který je hypersenzitivní vůči zvukům, světlům, barvám a pachům a který vnímá okolní svět mnohem intenzivněji než většina ostatních, však mnohdy stačí podstatně menší impulzy, 10 minut na koncertu, 5 minut na slunci za jasného dne a bez slunečních brýlí, 20 minut v obchodním centru nebo nečekané odpadnutí hodiny ve škole. Mimo lidí na spektru meltdowny běžně doprovází také lidi s ADHD nebo izolovanou SPD.

Závěr

Narozdíl od záchvatu vzteku, kterým se někdy malé děti pokoušejí dosáhnout toho, co chtějí, meltdown není účelový. Děje se nezávisle na vůli člověka a neskončí potom, co je zdánlivá příčina odstraněna. Kdysi, jako malá, jsem jela se svou sestrou a prarodiči na dovolenou. Babička se nám tenkrát se rozhodla koupit panenku. Nemohla jsem si vybrat, všude bylo moc hraček, jasných barev, všichni na mě spěchali a frustrace z neschopnosti učinit rozhodnutí rostla. Když jsem si konečně vybrala, sestra mi ji vzala před nosem. Hned na to jsem dostala ošklivý meltdown, brečela jsem, křičela a nemohla přestat. Pak mi tu panenku chtěly dát, ale já se neuklidnila. Protože, to nebyl důvod, ale jen poslední kapka.

Věci jsou často mnohem komplexnější, než se zdají být. Autistický meltdown není ani manipulací, ani prostředkem, jak něčeho dosáhnout. Naopak se jedná o nedobrovolný, nekontrolovatelný stav a velmi bolestný prožitek. Buďme trpěliví a nesuďme. Tak svému autistickému blízkému pomůžeme nejvíce.

Komentáře

  1. Hrubka ve slově trpělivý! Třetí řádek od konce.

    OdpovědětSmazat
  2. Velice užitečný článek, perfektně vysvětleno, moc díky

    OdpovědětSmazat
  3. Mé první čtení o pojmu meltdown. No, asi jsem jich už pár zažil. Zablokovaná řeč, mlácení se do hlavy, bušení hlavou o zeď, jednou i házení předmětů. Děkuji moc za článek, odkryl mi mnohé souvislosti! Vše se o svém AS se dozvídám teprve po své čtyřicítce.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat