Příspěvky

Náš blog

Meltdown

Obrázek
Autismus je jednou z nejrozmanitějších a nejkomplexnějších neurodiverzit vůbec. Prostupuje každou částí naší osobnosti, ovlivňuje naše smyslové vnímání, způsob myšlení, pohybu, interakci s lidmi, komunikaci i to, jak se díváme na svět. Odlišnosti ve zpracování vnějších i vnitřních podnětů a impulzů pak mohou vést až k takzvanému „autistickému meltdownu.“
Co je to meltdown?Slovo meltdown je přesnějším označením toho, co mnozí nazývají záchvatem, autistickou krizí nebo zhroucením. Ve své podstatě se jedná o formu autonomní reakce na extrémní přehlcení, která je doprovázená částečnou nebo úplnou ztrátou kontroly nad svým chováním. Z pohledu biologického bychom na něj mohli velmi zjednodušeně pohlížet jako na příval stresových hormonů v čele s adrenalinem, noradrenalinem a kortizolem, srovnatelný s vnitřními procesy, které nastávají při reakci útok-útěk. Jeho trvání je velmi individuální, může se pohybovat v rozmezí několika minut, hodin, výjimečně i dnů.
Vnejší projevy meltdownuNa venek se…

Světový den porozumění autismu - Co odrážejí modrá světla?

Obrázek
Slovo autismus v sobě nese pro mnohé negativní podtext. Když ho pak slyšíme, vybaví se nám jakási porucha, nemoc, možná i utrpení, malé křičící dítě, které bije hlavou o zeď… Podíváme-li se do diagnostických kritérií pro poruchy autistického spektra, narazíme na slova jako abnormální, narušení, nedostatek, deficit… a ty nás v naší představě nejspíš utvrdí. Celý internet je plný odkazů na terapie, které si kladou za cíl naučit malé autisty, jak se chovat jinak, adekvátně v dané situaci, jak správně komunikovat, jak se správně projevovat, hýbat, jak si správně hrát.
Na stránkách PasPointu, jedné z největších neziskových organizací v ČR, která se poruchami autistického spektra zabývá, se v sekci O autismu → Základní charakteristika, píše následující:
„Porucha autistického spektra (PAS) je celoživotní neurovývojové postižení. Lidé s touto diagnózou nereagují vždy přiměřeně na běžné životní situace, protože nerozumí správně tomu, co vidí, slyší a prožívají.“
V podobném duchu se pak nesou i…

Oficiální diagnostická kritéria pro dětský autismus podle ICD-10

F84 - Pervazivní vývojové poruchy
Skupina porucha charakterizovaných kvalitativními abnormalitami v reciproké sociální interakci a na poli komunikace, stejně tak jako restriktivním, repetetivní a stereotypním repertoárem činností a zájmů. Tyto kvalitativní abnormality jsou pervazivní rysem ve fungování jednice za každé situace.
F84.0 - Dětský autismusA.Abnormální nebo narušený vývoj je zřejmý před dosažením 3. roku věku alespoň v jedné z následujících oblastí: 1)Receptivní nebo expresivní řeč tak, jak se používá při sociální komunikaci 2)Vývoj selektivních sociálních vazeb nebo reciproké sociální interakce 3)Funkční nebo symbolické hra B.Dohromady musí být přítomno alespoň 6 příznaků z (1), (2) a (3), přičemž alespoň dva jsou z (1) a alespoň jeden z obou (2) a (3):
1)Kvalitativní abnormality v reciproké sociální interakci se projevují alespoň ve dvou z následujících oblastí: (a)Selhání v adekvátním užití očního kontaktu, výrazu tváře, tělesného postoje, a gest za účelem regulace sociální in…

Stigma nebo nemoc – Co je vlastně horší?

Obrázek
Necítíš se dobře. Prostě nejsi ve své kůži. Všechno je jiné, horší. Připadá ti, že jsi vlastně pořád smutný, stěží se dokážeš smát a směješ-li se, pak víš, že ten smích není upřímný. V noci nemůžeš spát a skoro jsi ztratil chuť jíst. Ani nevíš, jak se to stalo, ale všiml sis, že tě pomalu opouští zájem tak nějak o všechno. Přestaly tě bavit oblíbené knížky, nudí tě filmy, nemáš skoro náladu na přátele… Vlastně tě ani nebaví chodit ven a možná, možná by ses i přinutil, kdybys v tom viděl alespoň nějaký smysl, jenže nevidíš. Přistihl ses, že myslíš na smrt.
Když jdeš po městě nebo nakupuješ v obchodě, nemůžeš ze sebe setřás pocit, že na tebe lidé neustále zírají. Vybereš si svůj nákup a pak musíš zaplatit. Na paní u pokladny se usmíváš, pouhé dobrý den a děkuji tě však stojí nesmírné úsilí. Máš strach z každé věty a bojíš se, že si ostatní tvého strachu všimnou, že jsi řekla něco hloupého nebo nevhodného… Vlastně se bojíš lidí natolik, že se jim úmyslně vyhýbáš. Zazvoní-li ti na dveře …

Záznam pocitů člověka, pro něhož je radost třpytící se fialovou vlnou

Obrázek
Milí čtenáři, pro dnešní den jsem si připravila článek, který se poněkud liší od všech ostatních. Jedná se o svého druhu experiment. V současnosti si procházím čímsi na pomezí hypomanické a manické epizody. Rozhodla jsem se proto převést svoje emoce do podoby písmen, slov a vět. Pokusila jsem se zaznamenat svoje myšlenky naprosto volně, tak, jak přicházely a s jejich pomocí vyjádřit a popsat emoce, které prožívám.
Mám jistou odchylku s názvem synestezie. Zjednodušeně řečeno se jedná o jakési slučování vjemů z několika různých smyslových nebo kognitivních drah. V praxi to znamená následující. Synestéti kupříkladu vidí hudbu; písmena abecedy nebo čísla se jim automaticky spojují s určitou barvou; v moment, kdy ucítí jistou vůni, uslyší určitý tón… Druhů synestézie existuje mnoho. Ten můj spočívá v tom, že si každou emoci, kterou prožívám, zcela automaticky spojuji s určitou, stále stejnou barvou, kombinací barev, v některých případech i s tvarem. Ona barva mi skutečně vyrazí před očima …

Poruchy osobnosti v kostce

Obrázek
Každý z nás má jistou osobnost, jakýsi ustálený vzorec chování, cítění a myšlení, který se s časem příliš nemění. Základních osobnostních charakteristik druhých lidí si obvykle povšimneme velmi brzy, hned, co je alespoň částečně poznáme. Pro názornost si uveďme příklad. Záhy poté, co se seznámíme s novou kolegyní v práci, tušíme, jaká asi bude, vidíme, že je extrovertní, milá, kamarádská, ráda všem za každé situace pomůže, nemá problém se spoluprácí a snadno se ztotožní s názory autorit.
Naše osobnost z nás dělá to, kým jsme. Díky ní jsme jedineční, jasně odlišitelní od ostatních lidí. Většinou však spadáme do jakéhosi pomyslného osobnostního rámce, do určité normy. V jistých směrech jsme si zkrátka velmi podobní, nepřekračujeme některé hranice, naše osobnostní rysy nemají tendenci zacházet do přílišných extrémů. Občas však narazíme na někoho, kdo se svým chováním, myšlením i vnímáním okolního světa zřetelně vymyká. Pokud tomuto člověku jeho odlišnost způsobuje výrazné potíže, pak j…

Ty jsi kluk nebo holka? – Ani jedno.

Obrázek
Jednou ze základních vlastností živé hmoty je schopnost reprodukce. I my lidé se musíme množit, abychom nevymřeli. Z toho důvodu přicházíme na svět jako chlapci a dívky, s rozdílnými pohlavními orgány, s rozdílnými pohlavními buňkami. To, zda se z nás stanou muži nebo ženy, je předem určeno, před narozením.
To vše nám může připadat docela přirozené a prosté. Nic však nebývá tak jednoduché, jako se na první pohled zdá. Najdou se mezi námi lidé, kteří mají všechny pohlavní znaky ženy, přesto se jako ženy necítí. Stejně tak dobře existují tací, kteří by se z biologického hlediska dali zcela jistě považovat za muže, přesto však nemají pocit, že by muži skutečně byli.
Jak je něco takového možné? Odpověď není příliš složitá. Nikoho z nás zkrátka nedefinuje pouze pohlaví. Kromě pohlaví biologického, které vyjadřuje, jaké pohlavní orgány máme, existuje taktéž gender a generová identita. Gender představuje chování pro dané pohlaví typické, které je dáno společenskou rolí. S přirozenou biolog…