Barva uvnitř

Sundala si boty a vydala se po dlážděném chodníku kamsi do města. Bosé nohy ji zábly a bolely, přesto si však nechtěla znovu nazout tenisky. Jen tak je nesla v rukou, uchopené za tkaničky, kývaly se jí podél těla, občas jí narazily do stehen. Na sobě měla oranžový rolák, zhruba takový, který se hodí pro sychravá podzimní dopoledne a tmavomodré džíny, volně visící podél jejích nohou. Dlouhé tmavohnědé vlasy jí zakrývaly vyhublou tvář pokrytou slzami a rozpitými očními linkami. Ploužila se jako duch tichými zapadlými uličkami, sledovala město a v hlavě měla takové prázdno, jaké není ani na nejvyprahlejší poušti světa, S jistou letargií si prohlížela domky a zahrady, nově vyspravená okna i skřípající vrata. Ulice byly pusté a tiché, všichni pracovali nebo se učili ve škole. Městem se linuly pouze zvuky projíždějících aut, občasné zaštěkání psa a její tiché kroky. Uviděla hromadu ostrých kamenů. Schválně do nich šlápla, až se jí pravá noha zbarvila červeně od krve. B...

Milý čtenáři, konečně se dostáváme k poslednímu článku z naší série. Vše zakončíme takzvanou dyspraxií . Co se skrývá za oním slovem? Jde zkrátka o narušenou schopnost koordinace a pohybu . Může zasahovat jemnou motoriku , hrubou motoriku , nebo obojí zároveň. Také často ovlivňuje řeč a celkové vnímání. Jedná se komplexní poruchu, jejíž základy si pouze nastíníme. Hlavním symptomem je pak problém v napodobování, plánování a uskutečnění pohybu . Narušení jemné motoriky se projevuje kupříkladu nečitelným pásmem, neschopností nakreslit správně obrázek, problémem s drobnými ručními pracemi, zavazováním tkaniček a podobně. Lidé s narušenou jemnou motorikou také typicky neustále vylévají hrníček s čajem, padají jim věci či neobratně uchopují předměty. Problémy s  hrubou motorikou se projevují v chůzi, která může být jakkoli atypická, u dětí pak v problému naučit se chodit. Jedinci s narušením hrubé motoriky zažíva...

Drazí čtenáři, v tomto článku se dostáváme k předposlední z poruch učení, dyspinxii . Slovo dyspinxie zní velmi cize. Jedná se však o něco zcela prostého. Konkrétně pak jde o poruchu kreslení či malování . Dyspinxií postižený jedinec má zkrátka problém kreslit. Jeho obrázky jsou nepřesné, neadekvátní jeho celkovému vývojovému stupni a věku. Lidé s touto odchylkou taktéž obvykle špatně uchopují tužku, mají problém přenést objekty, které vidí, do kreslené či malovaní podoby na papír, nedovedou zachytit ani pořádně vnímat perspektivu atd. Problematické pak bývá i rýsování, vykreslování omalovánek či obkreslování předmětů. Tohle vše má pak z části za vinu narušení jemné motoriky . Lidé s dyspinxií mají obvykle nehezké, špatně uspořádané písmo, právě díky onomu narušení jemné motoriky. Sama mám od této poruchy daleko. Kreslit umím velmi dobře. Také vám na tomto místě slibuju, že přidám k některým z článků svoje obrázky, pokud ...

Některá témata jsou v naší společnosti zkrátka a dobře tabu. Jedním z nich je bezesporu sebevražda, taktéž jako smrt samotná. Lidé o sebevraždě nemluví, považují ji za cosi strašidelně děsivého, za něco, na co bychom neměli ani pomyslet. Pro mnohé z nás je však právě ona každodenním tématem, tak běžným, jako je pro ostatní klábosení o počasí nebo o sousedovic psovi. Myslíme na ni stále, zvažujeme ji, někdy i konáme. Přitom bychom o našich myšlenkách rádi mluvili, neboť jde o něco pro nás tak samozřejmého a zároveň bolavého, že zkrátka potřebujeme naše pocity dostat ven, sdílet je s lidlmi, komuikovat. Ono tabu však mnohdy představuje téměř nepřeklenutelnou bariéru. Když pouze naznačíme, že zvažujeme smrt vlastní rukou, lidé se zděsí, stáhnou, nebo se rozzuří, jak vůbec můžeme o něčem tak nehorázném přemýšlet. Podle mě však nejde o nic zas tak divného. Sebevražda k existenci mnoha lidí neoddělitelně patří a neměla by být ničím tajným, zakázaným, něčím, o čem se nesmí hovořit. ...

V předešlém článku s názvem Dyskalkulie   jsme si vysvětlili, co onen termín vlastně znamená. Dnes se podíváme na další, mnohem méně známou, přesto však častou, specifickou poruchu učení, tedy na dysmúzii . Co se skrývá za oním cizím slovem? Jedná se zkrátka a dobře o narušenou schopnost vnímat a reprodukovat hudbu. Někteří jedinci trpící takzvanou expresivní dysmúzií dovedou hudbu vnímat, slyší její melodii, rytmus a výšku, nedokážou ji však zreprodukovat, ani zpěvem, ani hrou na hudební nástroj. Jiní lidé, mající totální dysmúzii,  nemají hudební cit vůbec zachován. Nejenže nedovedou zreprodukovat hudbu, navíc nevnímají pořádně její melodii, rytmus, zkrátka vše, co se s poslechem hudby pojí. Dysmúzii vlastně všichni známe, jen nevíme, že se dá nazvat takto odborně. Každý z nás už potkal někoho, kdo falešně zpívá nebo mu chybí hudební sluch . Možná jste vy sami oním falešně zpívajícím člověkem, kterého ostatní neustále okřikují, aby radě...

Dnes budeme opět pokračovat v sérii našich článků o specifických poruchách učení. Tentokrát přišla na řadu dyskalkulie. Ta, velmi zjednodušeně řečeno, zkrátka zahrnuje problémy s počítáním. Existuje více druhů dyskalkulií, z nichž všechny vedou v konečném důsledku k nesnázím s počty. Někteří dyskalkulici mají potíže pochopit základní matematické principy , nerozumí tomu, co je to sčítání, odčítání či násobení, nechápou základní slovní úlohy, příklady se učí nazpaměť. Jiní, jako například já, mají problém v hlavě provádět jednotlivé početní operace, a to i tak banální, jako je například 27+5. Dalším typem této odchylky je takzvaná  lexikální dyskalkulie , kdy se člověku míchají čísla do sebe. Místo 82 může například napsat nebo přečíst 28 , nebo klidně 12 , záleže na závažnosti poruchy. To je dáno mimo jiné také tím, že si špatně přiřazuje názvy čísel k číslům samotným, například slovo sedm k číslici 7 . Také si často plete znamé...

V minulých článcích jsme se seznámili se dvěma specifickými poruchami učení, dyslexií a dysgrafií . Dnes volně navážeme popisem další příbuzné poruchy, dysortografie . Zjednodušeně řečeno, dysortografikům dělá problém pravopis a hláskování v mluvené řeči. K tomu se přidává potíž s  gramatikou . Jak se ona porucha projevuje v reálném životě? Lidé postižení dysortografií mohou vynechávat nebo naopak zdvojovat písmenka, přičemž se první ze dvou zmíněných variant může projevovat i během čtení. Dysortografici také často spojují v písemném projevu 2 a více slov dohromady, píší pomaleji a s chybami, zaměňují graficky podobná písmena jako b a  d , symptomů by se zkrátka našla celá řada. Lidé s dysortografií mají taktéž problém s gramatikou, jak bylo uvedeno výše. Jde ovšem o trochu jiný problém, než si možná představujete. Dysortografik zná gramatická pravidla, jen je nedokáže aplikovat v psaném textu. Například ví, že ve slově vidět se...