Sebeobhajoba, aneb jak zabránit diskriminaci

Zdavím vás všechny milé čtenáře. Následuje poslední z článků, který by se daly zařadit do jisté série. V podstatě navazuje na dva texty již dříve  sepsané, konkrétně tedy ty s názvem Neurodiverzita a Paradigma neurodiverzity. V tomto, řekněme 3. díle, se zaměříme na to, jak použít paradigma neurodiverzity pro svůj prospěch a jak se tedy ubránit diskriminaci nebo alespoň diskriminaci zamezit.

Pokud vám pojmy jako neurodiverzita nebo paradigma neurodiverzity nic neříkají, určitě si přečtěte moje předchozí články, které by vám měly vše podstatné osvětlit, a do čtení tohoto textu se vrhněte později. 

Všichni jsme se již dozajista setkali s nějakou formou diskriminace, ač si toho třeba nejsme vědomi. Bohužel se jedná o velmi rozšířený fenomén.

Lidé se navzájem odsuzují kvůli banalitám, jako je země původu nebo barva pleti. (Přesně to můžeme vidět v souvislosti s právě probíhající uprchlickou krizí.) Dále dochází k diskriminaci na základě pohlaví. Jste-li muž a přejete si stát se kupříkladu zdravotním bratrem, lidé na vás budou přinejmenším vrhat opovržlivé pohledy, budete mít problém sehnat zaměstnání, neboť ženu se stejnými schopnostmi přijmou jako zdravotní sestru spíš. Stejně tak nám mohou být upírána práva na základě věku. Když například mladý člověk tvrdí, že školský systém značně pokulhává a bojuje proti němu,  není brán příliš vážně, poněvadž jde přeci jenom o jakési děcko, nebo ne?

My však chceme rozebrat především diskriminaci namířenou vůči neurodiverzním lidem. Jak se proti ní bránit? Co dělat? Uveďme si příklad muže, který byl diagnostikován se schizofrenií a následně hospitalizován. Po určité době strávené v nemocni se může vrátit domů a pokusit se začít se vším nanovo. Onen člověk náhle zjišťuje, jak problematické je s diagnózou schizofrenie najít pracovní místo. Pokud ho konečně sežene, jedná se většinou o "podřadnou" práci, lze-li tedy nějakou práci vůbec takto nazývat. Kolegové mu nedůvěřují, stále mají před očima vidinu šíleného blázna s nožem v ruce. Náš pán se díky negativním a odmítavým reakcím z venku možná znovu zcela zhroutí a skončí zpět v nemocnici. Jak z takové situace ven?

Myslím, že nejdůležitější je vysvětlovat, vysvětlovat a neustále vysvětlovat. Pokud jste, tak jako já, kupříkladu autisté, mluvte o svém autismu otevřeně a všude. Nestyďme se za svoji diganózu. Stydět se za duševní onemocnění nebo odychylku je jako stydět se za zlomenou ruku nebo rakovinu. Pokusme se lidem kolem nás přibližovat náš unikátní svět, naše trápení i naše radosti, ukažme jim, že patříme k lidskému rodu stejně jako oni. 

Vždy také mluvme o neurodiverzitě, vysvětlujme těm okolo nás, co je to paradigma neurodiverzity a šiřme tak tuto zprávu o rovnosti mezi lidmi.

Pokud by výše popsaný fiktivní muž svým potenciálním zaměstnavatelům důkladně vysvětlil, co to schizofrenie vlastně je, co obnáší a jak se projevuje u něho, možná by pak byli šéfové vstřícnější a kolegové vřelejší, nebo by jim alespoň něco začalo vrtat hlavou. 

Pokud vysvětlování nezabírá, snažme se lidem ukázat, že se chováme v základu stejně jako oni. Navazujme aktivně přátelství, konverzujme, připojujme se mezi ostatní, i když nám to možná způsobuje, zvláště pak ze začátku, velké problémy. Třeba pak některým jedincům dokážeme, že jsme zkrátka prosté lidské bytosti.

Pokud nic z výše zmíněného nepomůže a okolí nás diskriminuje dál, zamysleme se pak, zda je vůbec dobré stýkat se s lidmi, s nimiž se stýkáme. Pokud dojdeme k názoru, že ne, prostě se od nich odstřihněme, nenechme je ovlivňovat naše životy. Na naší Zemi žije přes 7 miliard lidí, existuje tedy velmi vysoká šance že narazíme na někoho, kdo by nás nediskriminoval, ani nám neubližoval a kdo by nás měl rád.

Chceme-li bojovat proti diskriminaci neurodiverzních lidí také v globálnějším měřítku, nebojme se bloggovat, natáčet YouTube videa, dělat přednášky pro veřejnosti, prostě zvyšovat povědomí o duševních nemocech či všemožných odchylkách. Zároveň také šiřme zprávu paradigmatu neurodiverzity, onu zprávu rovnosti.

Přeji hodně štěstí v boji proti diskriminaci! Čím víc nás bude bojovat, tím větší budeme mít sílu!

Máte nějaké otázky? Chcete sdílet svůj názor? Zanechte nám komentář pod článkem, rádi si jej přečteme, popřípadě zodpovíme na vaše dotazy. Jsme tu pro vás!