Znám někoho, kdo je nejspíš autista, ale neví o tom. – Měl bych mu to říct?
Každý z nás nejspíš někdy narazil na člověka, který se zdál být jiný než většina ostatních lidí. Možná to bylo malé nemluvící dítě, co chodí s vaší dcerou do školky, které vídáte stavět kostičky do řady, váš 15letý žák bez jediného kamaráda, který ví všechno o planetách sluneční soustavy nebo spolupracovnice, která se lidem kouká na nos místo do očí a nosí tmavé brýle kdykoli svítí slunce. Nevíte-li mnoho o autismu, dost možná jste si pomysleli, že jsou prostě zvláštní a nevěnovali jim dále přílišnou pozornost. Pokud však o autismu něco víte nebo máte autisty mezi svými blízkými, pak vás mohlo napadnout, zda nemůžou být autisté taky. Čím více času s nimi trávíte, tím více jste přesvědčeni, že nejspíš patří někam na autistické spektrum, ale nejste si jistí, jak se zachovat. Měli byste jim nebo jejich rodičům říct o svém podezření? Neurazí se? Nepomyslí si, že se pletete do něčeho, do čeho vám nic není? Nevystrašíte je zbytečně, aniž by k tomu byl důvod? Lidé v mém okolí se začali doz