Pedofilie - články vs realita

Zdravím... Po dlouhé době jsem se zase vrátila ke psaní... Mrzí mě, že jsem tak dlouho nepsala, v poslední době to se mnou bylo tak nějak všelijaké a neměla jsem moc náladu na psaní, a abych pravdu řekla, bála jsem se psát. Proč? Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Ve zkratce jsem měla takový blok. Jak uběhl delší čas od vydání mého posledního článku, tak jsem to začala čím dál více odkládat, začala jsem si říkat, že stejně moje články stojí za nic, atd. No prostě můj "vnitřní kritik" zasáhl, a já se z toho jaksi nemohla vymotat.
Tak jak se mi to nakonec podařilo? Včera jsem byla na návštěvě u Monči a musím říct, že to bylo to co jsem potřebovala, abych se ke psaní vrátila. Nevím jak to Monča dělá, ale vrací mi moji ztracenou chuť psát.

No, to bylo jen tak na začátek... Abych objasnila mou nepřítomnost. Teď už se s klidným svědomím můžu vrhnout na dané téma.

Takže nejdříve se podíváme na to konkrétní slovo. Pochází ze starořečtiny, ze slov [pais]= dítě a [filia]= láska. V původním slova smyslu tedy znamená pouze lásku k dítěti. My se ale dnes tady budeme bavit o tzv. pedofilní poruše, což je porucha, kterou si většina z nás představí pod pojmem "pedofilie", čili sexuální touha po dítěti.

Před pár lety jsem narazila na velice zajímavý článek v jednom, dalo by se říct docela seriózním časopise, který mě hodně zaskočil a přinutil mě začít o této problematice (kterou s vámi chci v tomto článku probrat) přemýšlet, a možná i se na ni podívat v trochu jiném světle. Byl to článek, který hovořil o tom, jak lidé vnímají "pedofily" a co je na všech těch všeobecně známých předsudcích pravdy. Mimo jiné se tam hovořilo o tom, že by chtěli, aby se pedofílie začala počítat mezi sexuální orientace, a aby se tito lidé (skupina, která má pedofilii) mohli stát součástí "duhové komunity" (která je pro všechny možné sexuální orientace). Nutno podotknout, že jejich žádost byla opakovaně zamítnuta. 

Také tam uváděli studii, ve které se ukázalo, že většina případů kdy dochází k sexuálnímu zneužívání dětí mají na svědomí ne lidé s pedofilní poruchou, ale lidé z rodiny tohoto dítěte, čili se jedná o domácí zneužívání. Kolik z těch lidí, co doma sexuálně zneužívají své děti je potom pedofilů, to už neuváděli. Asi předpokládali, že pokud by opravdu měli pedofilní poruchu, pak by to nebyl hlavní důvod proč by zneužívali právě svoje děti. No to jsou jen mé myšlenky tady k tomuto, a nevím co je to za studii a jak moc se na ni dá spoléhat, ale jak už jsem řekla, článek pocházel ze suverénně vyhlížejícího časopisu, tak sami můžete zvážit, jak moc budete těmto informacím důvěřovat.

Bohužel ten článek jsem už nenašla, zato jsem našla trochu podobný článek, který vše co jsem v předchozím odstavci napsala tak zhruba potvrzuje. Tady je, pro ty kdo mají zájem: https://www.reflex.cz/clanek/veda/80263/pedofilove-mezi-nami-kolik-jich-vlastne-v-populaci-je.html

Poté jsem narazila na jednu stránku, ve které se tito i jiní lidé s podobnými problémy setkají v životě, můžou svěřit lidem s podobnými problémy. Nebudu ji zde uvádět, ale kdybyste měli zájem, určitě ji najdete ve vyhledávači. Je to česká stránka. Ale musím upozornit, že na tu stránku chodí dospělí lidé a jejich svěřené příběhy mohou být dost těžké (z toho důvodu tu stránku zde také neuvádím). Proč to se vůbec píšu? Abych vás seznámila s tím, že taková stránka existuje a že kdyby někdo z vás, či vašich blízkých měl problém s pedofílií tak že na tom není jediný.

No teď jsem se dostala trochu někam jinam, než jsem chtěla. Každopádně, po přečtení tohohle článku v tom časopise, jsem si uvědomila jednu velmi důležitou věc - většina pedofilů, jsou normální lidé, kteří mají trochu víc rádi děti. A to nemyslím ironicky, v tom článku tam právě dělali rozhovor s člověkem, který má pedofilii - sdělil tam světu, že on nemá "rád děti" sexuálně, ale romanticky, a že nikdy nepocítil nutkání jim něco udělat. 

Zkrátka z toho, co jsem se tak dozvěděla, ještě z dalších článků a stránek, bych řekla, že spousta, možná i většina pedofilů nejsou nebezpeční, protože nemají "kriminální tendence". Velice hezky mi to přišlo popsané na wikipedii (překvapivě), pod pojmem Pedofilie. V prvním odstavci se tam pojednává o zařazení Pedofilie do DSM a MKN (registr psychických poruch), a je tam naznačeno, že je rozdíl mezi tím jestli daný "problém" zasahuje do života dané osoby, či jiných osob a narušuje ho. Čímž naznačují, že je spousta lidí, kterým to nezasahuje. (Tady je odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedofilie)

Mě osobně tenhle článek přinesl hodně k zamyšlení. Nikdy dřív jsem o pedofilii jako takové neuvažovala, vždycky jsem si jen řekla něco jako To je hnus. a dál jsem nad tím nepřemýšlela. Podléhala jsem médiím a všeobecně známým stereotypům a nikdy mě nenapadlo o tom přemýšlet jakkoli jinak. Je mi smutno z představy, že kdyby se mi v té době kdokoli svěřil s tím, že je pedofil tak bych ho nejspíš, alespoň v duchu zavrhla. A proto jsem se také rozhodla napsat tento článek. Nechci nijak obhajovat ty, kteří se dopustili zneužívání (ať už jakéhokoli) dětí. To je zločin. Chci jen, aby se začalo bojovat se stigmatem. Aby lidé, kteří nikdy nic neprovedli, nebyli odsuzováni a nenáviděni společností za to, že mají stejnou odchylku od normy, jako někteří zločinci.

A dostáváme se k tomu co bych ráda řekla na konec - naše nemoc nedefinuje kdo jsme, my (naše tělo i mysl) definujeme, jaká je to nemoc/v jaké formě se vyskytuje. Proto je špatné soudit lidi podle toho co mají na sobě za nálepku, nebo co mají napsáno v papírech. Spíš bychom měli soudit podle jejich činů. (Doufám, že to tak nějak dává smysl...)

Děkuji za to, že jste se mnou vydrželi až do konce! Pokud máte nějaké dotazy, připomínky, poznámky, vlastní zkušenosti či zážitky, budeme rádi, když se o ně podělíte v komentářích. :)
Přeji krásný zbytek dne!

Komentáře

  1. Na dannou tématiku doporučuji shlédnout film (dokument) Danielův svět. Je tam vyjasněno vše o čem zde píšeš.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za doporučení! Ještě dnes ho zhlédnu. Potom dám vědět. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak jsem ten dokument viděla a je to opravdu smutný příběh. Jsem ráda, že jsem si pro tento článek vybrala právě tuto tematiku, protože mi teď je jasné, že tahle komunita potřebuje,aby se o ní mluvilo. Zabolelo mě u srdce, když jsem četla na konci tu zprávu, že 80% pedofilů trpí depresemi a má sklon k sebevraždě. Ještě jednou moc děkuji za doporučení toho dokumentu, dost mě to zasáhlo a také "osvětlilo".

    OdpovědětVymazat

Okomentovat