Psychiatrická nemocnice tak trochu jinak - 3. díl: 2. týden

Milí čtenáři, dnes, 28. 2. 2018, jsou tomu přesně dva týdny, kdy mě přijali do psychiatrické nemocnice a výzkumného centra zvaného NUDZ. Tímto článkem bych ráda navázala na 2 předchozí příspěvky (Psychiatrická nemocnice tak trochu jinak - 1. díl: Příjem, Psychiatrická nemocnice tak trochu jinak - 2. díl: 1. týden), v nichž popisuji svůj pobyt zde na oddělení poruch nálad 14 dní zpátky. Tentokrát se vrhnu do stručné charakteristiky posledního týdne, který jsem zde prožila.

Věcí se událo mnoho. Před malou chviličkou se mnou mluvila velice hodná a laskavá sestřička. Řekla mi, že každá ze sester dostane přiděleno několik pacientů, kterým pak v době hospitalizace pomáhá, popovídá si s nimi, poskytne jim prostor svěřit se se svými starostmi. Já patřím k ní. Mohu za ní kdykoli zajít a říct jí naprosto cokoli. Chvilku jsme si povídaly. Ač mi není vůbec dobře, potěšila mě. Vstřícná slova a hodný člověk, to pohladí po duši…

Včera jsem se pro změnu dozvěděla výsledky z psychotestů, které jsem vyplňovala kdysi předtím, aby mi tak doktoři a psychologové správně stanovili diagnózu. Testy potvrdili, že skutečně trpím smíšenou epizodou bipolární poruchy. Dále z nich psycholožka vyčetla, že je moje osobnost nevyzrálá, což však můžeme, vzhledem k tomu, že mám teprve 18 let, snadno pochopit. Navíc se prý na svět dívám černobíle, jsem vztahovačná a disponuji nízkým frustračním prahem. To, přeloženo do češtiny, znamená, že mě zkrátka a dobře rozhodní nebo podráždí prakticky cokoli.

Testy se zaměřovali převážně na mou osobnost. Můj doktor totiž pojal, ještě před tím, než jsem se dala do vyplňování čehokoli, jisté podezření, že bych mohla trpět hraniční poruchou osobnosti, odchylkou charakterizovanou poruchou vlastní identity, narušenými mezilidskými vztahy a emoční nevyrovnaností. Z psychotestů potom vypadlo, že se moje osobnost skutečně vyvíjí směrem k hraničnímu uspořádání. Hraniční poruchu jako takovou ovšem nemám. Moje já není natolik vyzrálé, aby se vůbec dalo mluvit o jakékoli poruše osobnosti, tu hraniční nevyjímaje.

Myslím, že výsledky testů sedí, odpovídají realitě. Když mi je doktor sděloval, uklidnila jsem se. Měla jsem totiž strach, že pasovat nebudou. Velice mi záleží na tom, aby mi byla diagnóza určena správně. Proč? To by bylo na delší povídání. Jendou vám to vysvětlím.

I v mé medikaci začíná pomalu docházet ke změnám. Místo jednoho léku dostanu jiný. Konkrétně pak zaměňuji atypické antipsychotikum olanzapin za jiné atypické antipsychotikum quetiapin. Nevím, zda vám názvy medikamentů něco říkají. Prozatím se spokojme s tvrzením, že se jedná o prášky používané především při léčbě bipolární poruchy a schizofrenie.

Olanzapin mi zatím snížili ze 7,5 mg na 5 mg. Změna se nejeví jako příliš veliká, přesto však pociťuji rozdíl. Je mi hůř. Celý dnešní den se necítím dobře. Jsem podrážděná, mám špatnou náladu, sotva se soustředím, činí mi problém poskládat dohromady souvislé věty. Mám pocit, že je všechno ztraceno, že život postrádá smysl. Přeji si zemřít, opravdu a upřímně přestat existovat… Přijde mi, že už není pro co zůstávat na živu. Na druhou stranu si moc dobře uvědomuji, že tento pocit přejde, že se moje nálada za několik hodin, možná dní, opět změní a já budu plna radosti. Právě teď mi však připadá, že padám do černé díry zvané deprese, která číhá tam kdesi v mojí hlavě, padám, a nikdo mě nemůže zachytit….



Komentáře

  1. Začala jsem číst vaše články a píšete opravdu moc hezky. Velmi s vámi cítím a moc držím palce, aby se váš stav zlepšil. Pište dál, píšete velice čtivě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc vám děkuju. Vašich milých, přívětivých slov si velmi cením.

      Vymazat
  2. Napsáno tak citlive, výstižně, čtivě, že je skutečně dobře, že píšete. Těším se na další :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moni, soucitim s vami. Tedy a na to, ze vam je 18, klobouk dolu. Pisete skvele a vyzrale. At je brzy lepe....Lenka

    OdpovědětVymazat
  4. Monousku,dekuji za vystizny a citlivy clanek,vzdy se na neho tesim.Preji Ti,aby zmena leku probehla co nejdrive,aby Ti bylo lip.Monousku,tesim se na Tebe , myslim na Tebe,preji Ti,aby Ti bylo lip a mohlas malovat,psat a soustredit se.At se Ti uz konecne zacne darit!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju babi. Doufám, že změna léků proběhne bez větších problémů. Nic jiného mi konec konců nezbývá.

      Vymazat
  5. Moc držím palce, aby se nálada, co nejdříve stabilizovala a tobě bylo lépe. :)
    Hltám každé tvé slovo! Děkuji že se o to dělíš s námi.. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju ti. :) Taky doufám, že se moje nálada brzy srovná. Musím věřit, že tomu tak bude. Jinak, jen tak mimochodem, brzo vydám další díl. ;)

      Vymazat
  6. Ja som bola zvedavá, kolko máte rokov :-) a prekvapili ste ma veľmi .... vaše vyjadrovacie schopnosti sú excelentné, tipovala som, že články píše 35 ročná intelektuálka a nejde pritom len o vyjadrovaciu hodnotu, ale aj to ako koncipujete vety, gramatiku, úpravu a podobne. Excelentná práca. Držím vám palce, velmi, ste mladunká a úžasná, nech si túto etapu prejdete tak rýchlo ako sa dá a potom nech žijete svoj život snov. Mne z toho vychádza, že ste mimoriadne vyspelá duša :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat