Proprioceptivní hypersenzitivita

Milí čtenáři, po delší době přináším nový informativní článek, tentokrát zaměřený na proprioceptivní hypersenzitivitu, tedy jednu z poruch zpracování smyslových vjemů. V našem konkrétním případě je pak postiženým smyslem právě smysl proprioceptivní.

Co ono cize znějící slovo vlastně znamená? Jak jsme si vysvětlili v článku nazvaném Smysly, naše vnímání není omezeno pouze na zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Ve skutečnosti jsme vybaveni mnoha dalšími smyslovými orgány. Jedním z nich je pak právě smysl proprioceptivní, zkráceně propriocepce, někdy nazývaný též jako polohocit. Ten zodpovídá za vnímání polohy našeho těla a jeho částí v prostoru, aniž bychom ke zjištění, kde se nachází kupříkladu naše ruka, museli použít zrak. Osvětleme si celý tento koncept jednoduchým testem. Pokuste se dotknout palce na noze, aniž byste se na svou nohu dívali. S největší pravděpodobností vám tento snadný úkol nečinil žádný problém. Aniž byste na palec pohlédly, dokázali jste na něj sáhnout. Musíte tedy jistým způsobem „cítit“ jeho polohu. Právě tento pocit se pak nazývá propriocepcí (polohocitem).

V případě, kdy náš mozek nezpracovává proprioceptivní signály správným způsobem, nastává problém. Můžeme pak trpět kupříkladu právě proprioceptivní hypersenzitivitou, odchylkou, se kterou se společně seznámíme právě v tomto článku.

Vypišme si její nejdůležitější příznaky, abychom si tak lépe představili, jaké podoby může nabývat.

Porucha v podstatě spočívá v přehnané citlivosti vůči proprioceptivním vjemům. Jsme si tedy až příliš dobře vědomi toho, kde se nachází naše tělo. Neustále vnímáme pozici našich rukou či nohou, přesně cítíme, jak moc máme shrbená záda nebo s naprostou přesností registrujeme mírný sklon naší hlavy. Většina pozicí a poloh nám obvykle bývá nepříjemná, zkrátka a dobře proto, že svoje tělo vnímáme až příliš moc. Jsme také téměř neschopní zvyknout si na pozici, která nám nevyhovuje. Právě z toho důvodu neustále měníme způsob, jakým sedíme, stojíme či ležíme. Často přešlapujeme z nohy na nohu, neklidně posedáváme na židli nebo se před usnutím dlouho převalujeme na posteli, to vše ve snaze naleznout pohodlnou polohu. Někdy můžeme zaujímat zvláštní pozice, neboť jsou nám příjemnější než ty klasické. Nezřídka také vykonáváme sadu netypických pohybů, kupříkladu kroutíme rukama či prsty nebo třepeme zápěstími. Tyto pohyby nám pak pomáhají zbavit se nepříjemných pocitů. K tomu všemu jsem si přesně vědomi každého pohybu, který uděláme. To pak spolu s přemrštěným vnímáním pozice těla vede k pocitům nestability při chůzi či běhu. V některých případech porucha způsobuje, že si připadáme uvězněni ve svém těle, příliš omezeni jeho hranicemi. Doslova cítíme, že se do něj nemůžeme vejít, jako nám bylo příliš malé.

Právě jsme si shrnuli některé ze základních znaků naší odchylky. Pokud do velké míry korespondují s vašimi celoživotními problémy, možná trpíte propriceptivní hypersenzitivitou. Život s touto poruchou může být náročný. Proto je nanejvíš důležité mít vždy po ruce určité kompenzační strategie, na něž se můžeme spolehnout. Představme si tedy některé z nich. Nikdy se nestyďme za naše zvláštní pohyby nebo pozice a neomezujme se v nich, jsou-li nám pohodlné. Vyzkoušejme také určité relaxační techniky či kupříkladu jógová cvičení, která uvolňují naše tělo a zmírňují tak tlak způsobený pocitem, že je nám naše hmotná schránka příliš malá.

Sama prorioceptivní hypersenzitivitu nemám, dovedu si však představit, jak nepříjemná může být. Nebojte se využít jakoukoli metodu, která vás alespoň částečně zbaví nelibých pocitů. Každý má právo cítit se dobře!

Zdá se vám, že na vás nebo na vašeho blízkého sedí právě tato porucha? Chtěli byste položit otázku nebo vznést připomínku? Napište nám do komentářů. Nezapomeňte, jsme tu pro vás!


Komentáře

  1. Rada bych podekovala za prinosny clanek o vnitrnich smyslech.Az dodneska jsem o nicem takovem neslysela ,verim,ze nejsem sama a presto si myslim,ze touto poruchou muze trpet idost lidi.Nekteri diky autorce se v textu najdou,jini budou jinak pristupovat k cloveku,u ktreeho budou mit pocit,ze prave oni touto chorobou trpi.Je dobre,zemame moznost se s touto problematikou seznamit.Diky za prinosnou aktivitu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj babi. :) Děkuji za komentář i za podporu. :)

      Vymazat

Okomentovat