Kde je dno?

Říká se, že když si člověk sáhne na samé dno, může se od něj odrazit a stoupat vzhůru. Ale kde je dno? Co když nikdy neklesneme až úplně dolů, protože žádné dno není? Možná lze vždy klesnout ještě hlouběji, nehledě na to, jak moc jsme hluboko.

Chtěla bych padnout na dno a vystoupat vzhůru, místo toho však stále jen padám, padám a dno nepřichází. Lidská bolest se může stupňovat donekonečna, stejně tak jako radost může být nekonečně velká. I vztek dovede nabývat nekonečných rozměrů. Žádné nekonečno však není tak velké, aby nemohlo být jiné nekonečno ještě větší. Na to přišli matematikové už dávno. Není to vlastně tak komplikované.

Emoce jsou v tomto ohledu právě jako čísla, taktéž neznají hranic. Nikde nekončí, mohou se rozvíjet a táhnout donekonečna. Vlastně je to nekonečně děsivé.