Jak jsem se svěřila rodičům s mou depresí
Jelikož jste neprojevily žádnou preferenci k daným tématům, půjdu prostě v pořadí, v kterém jsem to napsala. :) Takže, v mém článku, kde jsem psala o mé sebevraždě (Já sebevrah) jsem vám popsala docela do podrobností, jak to k tomu pomalu dospělo. No a teď bych vám ráda něco povyprávěla o tom, jak jsem si řekla o pomoc. Bylo to asi měsíc před tím, než jsem si naplánovala sebevraždu. Bylo mně absolutně mizerně, a v podstatě jsem už nedělala nic jiného, než že jsem se dívala na videa na Youtube, které hovořili o depresi, sebevraždě a vůbec o všech možných psychických nemocí. Jak jsem teď řekla, byly na všechny možné témata, ale v jednom se schodovaly. Všechny do jednoho neustále opakovaly, že pokud máme pocit, že trpíme nějakými podobnými symptomy, ať vyhledáme pomoc. Ať to někomu řekneme. Kamarádce, rodičům, někomu ve škole, tetě, strýcovi, sourozenci... Komukoli. Nejdřív jsem to ignorovala. Říkala jsem si, jak bych to mohla někomu říct? Vždyť ani nemám jistotu, že se mnou něco